aneb jak si zvýšit toleranci a odolnost
“Jak se mám přestat tak strachovat co bude?”
“Jak se mám přestat obávat, co bude zítra/za měsíc?”
“Jak mám vědět, jestli to dělám správně?”
“Jak mám bojovat s nejistotou, která mě svírá?”
Včera jsme se dozvěděli plán následujícího měsíce.
Někomu se ulevilo, někomu ne.
“Bude to tak, jak říkají? Dodrží to?”
🤷♀️Nevíme. Je to pořád nejisté. Upínat se na konkrétní datum není úplně nejlepší nápad.
Nejsme si jistí.
🤷♂️A co je to vůbec nejistota?
🔎Proč vyvolává tolik stresu a úzkosti?
🔎Proč se díky ní cítíme nekomfortně?
🔎Jak s ní můžeme bojovat?
Nejistota přichází, když nevíme, když je něco nepředvídatelné, když něco přišlo nečekaně.
Nejistotu moc dobře známe a čelíme v různých podobách:
🙏ZDRAVÍ
😷IZOLACE
😶SAMOTA
👩💻ZTRÁTA PRÁCE
👨👩👧👧OBAVA O BLÍZKÉ
⚠️VYSTAVOVÁNÍ SE ZPRÁVÁM
Kdy se to konečně vrátí do normálu?
Včera nám svitla naděje. I přesto se nejistota může čas od času objevit.
Z výzkumů vyplývá, že lidé, kteří tolerují nejistotu se méně obávají, jsou méně úzkostní a nezůstávají “uvíznutí” v nejistotě a dříve se z ní dostávají.
Lehce se to řekne, co? Jak s ní bojovat?
Nejde o to nejistotu objevit a potlačit, ale akceptovat.
🔎Proč spouští stres a úzkost?
Jaktože vnímáme nejistotu hůře něž fyzickou bolest?
Je mnohem jednodušší přijmout, že se mi stane negativní věc, když o ní předem vím a můžu se na ní připravit, než když nevím, jestli přijde nebo ne. Představme si situaci, když jsme byli děti a nevěděli jsme, jestli dostaneme na zadek nebo ne. A teď si představme situaci, když jsme věděli, že 100% dostaneme. Na druhou situaci jsme se mohli připravit. A v tom je přesně ten rozdíl.
Někdy se cítíme lépe, když přesně víme, co negativního nás čeká. Když víme, co se stane:
✅začít plánovat
✅připravovat se, co bude
✅Situaci bereme do vlastních rukou.
✅Získáváme kontrolu.
❌Nejsme situací paralyzovaní.
❌Nepřemýšlíme nad tím “co, kdyby”.
📝Můžeme začít pracovat na řešení a připravit si plán.
