Střelba na FF Uk nás zasáhla. Některé více, některé méně. Může to vyvolávat řadu otázek, obav a nejistot. Naopak i vlnu solidarity, velkorysosti a sounáležitosti.
Můžou se se v nás střídat různé emoce v různých intenzitách. Je to jak na horské dráze. Poté mohou přijdou i chvíle, kdy necítíme vůbec “nic”. Postupně se v tom všem můžeme začít i ztrácet.
Ať už nás to zasáhlo přímo nebo nepřímo, ve svých myšlenkách, pocitech, náladách, emocích, vztazích, samotě, motivaci se můžeme ztrácet.
Zvyšují se nároky na naši odolnost. Čím si vlastně procházíme a jak se v tom všem a hlavně v sobě neztratit?
KRIZE je proces, kterým si musíme projít. Zkratky neexistují. Má své fáze, které nemusí jít v daném pořadí. Můžeme mezi nimi přeskakovat nebo se i vracet.
ŠOK- POPŘENÍ
“Tohle přeci není možné. To se u nás nemůže přeci stát.”
- Popření je dočasná obrana. Nechceme se smířit s tím, co se děje.
- Vyhýbáme se skutečnosti a někdy jí sabotujeme. Cítíme zmatek, strach a jsme v šoku.
- Nechápeme, co se děje.
HNĚV-AGRESE
“Jak to může někdo udělat? To není fér!“
“Jak mám uvěřit, že je většina lidí v jádru dobrá?”
- Cítíme vztek, hněv, podrážděnost nebo úzkost.
SMLOUVÁNÍ
“Dal/a bych všechno za to, kdyby…”
- Svítá nám naděje.
- Vidíme světlo na konci tunelu.
- Hledáme smysl, spojujeme se s ostatními (pomoc ostatním) a zapojujeme se v komunitě.
DEPRESIVNÍ NÁLADA
“Nevím, jak dál.”
- Přichází skleslost, uzavření se do sebe a možná odmítáme kontakt.
- Pláčeme, máme strach, cítíme smutek a beznaděj.
- Máme pochyby o světě (o lidech) a nemáme chuť do činností.
PŘIJETÍ
“Zvládneme to.”
- Vyrovnáváme se s tím, co se kolem nás děje a začínáme sami sobě rozumět.
- Dochází k psychickému uvolnění.
- Spolupracujeme a uvažujeme racionálně.
💬Ve které fázi se nacházíš?
💬A ve které lidi kolem tebe?
Uvědom si, kde jsi a jak rychle se dostáváš z 1 fáze do 2. Jsou to dny/hodiny? Pokud jsme se dostali do přijetí, pomáhejme druhým. Konflikty a nedorozumění mohou vznikat právě díky tomu, že každý jsme v jiné fázi.
Tak #nekaslinasebe,
Terka ❤️